Kolem kolem Aljašky
Nothing compares to the simple pleasure of a bike ride.      Nic se nevyrovná prostému potěšení z jízdy na kole.      J.F.Kennedy
Statistika
Mapa s trasou
Zajímavosti
Profily
Vybrané fotky
Napište mi
Zápisky z cesty
Cesta do Anchorage
Na sever do Denali
< Fairbanks, polární kruh >
Na jih do Valdez
Poloostrov Kenai
Cesta do Tok
Na vrcholu světa
Průjezd Klondikem
Alaska Highway
Malebná Cassiar Hwy
Odskok na Aljašku
Inside Passage
Vancouver Island
Olympic a Mt. Rainier
Další cesty
Přehled cest
Vyhledávání
Tříměsíční pohodová cyklistická cesta, která začala na konci června v Anchorage a skončila v Seattle koncem září. Čtvrtá autorova cesta (N.Zéland, Austrálie, západní pobřeží USA), nejdelší a také nejnáročnější.

Z Denali do Fairbanks

Denali NP - Nenana - Fairbanks - polární kruh

Vnitrozemské počasí
Cesta do Nenany snadná, počáteční kopečky záhy vystřídal mírný sjezd z kopce, skoro rovinka. Začalo se v plné míře projevovat vnitrozemské počasí, vliv moře a masivu Mt. McKinley byl s každou mílí menší. Počasí bylo vskutku nádherné, ale nad horami, odkud jsem odjížděl, se rychle kazilo. Vnitrozemí Aljašky má jiné počasí, stálé, teplejší, s menším množstvím srážek, to mi samozřejmě vyhovovalo.


[Healy] Aljašská železnice v typických barvách

Zastavil jsem u menšího jezera a pozoroval bobříka lovícího ryby. Pěkně systematicky projížděl část jezera, najednou mrsknul ocasem a ponořil se pro rybu. Záverečný manévr jsem natočil na video. Na zpracování videa po cestě a zveřejnění na webu mi scházeli lidi, i tak jsem měl problém jakž takž průběžně udržovat webové stránky z cesty. Občas to byly přesčasy hluboko do noci.


[poblíž Anderson] Jezero s lovícím bobrem


[poblíž Anderson] Bobřík na lovu

Před Nenana mne překvapil motorový rogalista. Vyjel ze zahrady u domu, popojel pár metrů k silnici, rozhlédl se, najel na highway, osolil to a po pár metrech byl v luftě. Moc velký výhled dopředu neměl, jeho dům byl v mírné zatáčce, ale vzhledem k řídkému provozu si s auty na silnici nedělal vrásky. Stačil jsem udělat pár rychlých fotek.


[jižně od Nenana] Rogalista vyjel ze dvorku na silnici


[jižně od Nenana] ... zatopil pod kotlem ...


[jižně od Nenana] ... a byl v luftě

Nenana na řece Tanana
Na soutoku řeky Tanana a Nenana leží stejnojmenné městečko, které nyní čítá asi 460 obyvatel. Kdysi to bývalo významné zlatokopecké město, někdejší sláva a rozmach již dávno zavál čas. Našel jsem kemp, ve kterém údajně včera spali manželé z Idaha, jak mi ráno tvrdili, ale k mému nelíčenému úžasu byl kemp zrušen. Vypadalo to, že už nefunguje delší dobu, tak jsem fakt nevěděl, co si o tom myslet. Na návsi kempovala skupina cyklistů, byla to komerční výprava pořádaná cestovní kanceláří, která vezla cyklistům veškeré vybavení a po cestě jim vařila. Vyjednali si možnost postavit stany vedle informačního střediska, kdy byly k dispozici veřejné zachodky. Tak jsem se k nim přifařil, stan postavil u přídě památeční lodi a šel se na záchodky umýt ke kohoutku se studenou vodou. V hospodě jsem koupil balík 6 plechovek piva (2 samostatné plechovky stály stejně jako celý sixpack) a s pivkem šel navazovat družbu s majitelem cestovky a mechanikem, kteří ve dvou zajišťovali celý servis pro asi 30 cyklistů. Dozvěděl jsem se něco o cestě k polarnímu kruhu, o které jsem uvažoval. Vůbec mi to nedoporučovali, silnice je prý dost o hubu, špatný povrch, kopce a hlavně, nic moc tam prý není.


[Nenana] Stanování na návsi v bývalém zlatokopeckém středisku Nenana

Bydlení zadarmo, skvěle jsem se nadlábl v místní hospodě, ačkoliv to ze začátku vypadalo na průšvih. Poručil jsem si pořádný steak, chtěl ho udělat dietně, žádný omastek a namísto dresinku k salátu jenom olej a ocet. Mladá kočka, která byla ten den asi poprvé "na place", z toho byla perplex a namísto, aby přinesla samostatné lahvičky s požadovanými ingrediencemi, donesla v misce asi půl litru oleje smíchaného s octem. Nicméně vše ostatní bylo skvělé, spousta zeleniny, hromada masa, česnekový chleba, měl jsem problém to vůbec dojíst.

Nenana Ice Classic
Takto se jmenuje proslulá místní loterie s dlouhou tradicí od roku 1917, ve které se tipuje, kdy povolí na řece Tanana ledy. Sází se na přesný čas, kdy k tomu dojde, sázky se historicky zapisují do tlustých knih, které jsou zde k vidění. Účastní se tisíce lidí, jackpot mívá hodnotu statisíce dolarů, většinou se ale rozdělí mezi více výherců. Unikátní je způsob měření. Na ledě je postaven velký triangl, ten je drátem spojen s hodinami. Když povolí ledy natolik, že trojnožka spadne, hodiny se zastaví.

V roce 2007 nastalo tání dne 27. dubna ve 3:47 odpoledne aljašského standardního času. Lístek stál 2,50 USD. Odměnu ve výši 303 272 USD si rozdělilo 22 vítězů, na každého připadlo 13 785 USD, tedy zhruba 270 000 Kč.


[Nenana] Loterie Ice classic - triangl slouží indikátor tání ledu a věž s hodinami


[Nenana] Sušící se ryby - zimní žrádlo pro tažné psy

Cesta do Fairbanks byla velmi kopcovitá, občas hodně strmé stoupání a k tomu tropické vedro. Makal jsem do kopce, jako obvykle hlavu skloněnou na krajnici, abych neviděl, kolik toho ještě musím vydupat. Zvedl jsem hlavu a z protější krajnice na mne svrchu koukala losice. Byl jsem fakt překvapen, jak velká je to potvora. Zastavil jsem, vytahoval foťák a byl docela zvědavej, jak se to bude vyvíjet. Naštěstí přijelo auto, losice se mrštně otočila a zmizela v lese.


[Fairbanks] Univerzita a muzeum severu

Věren své povaze jsem neměl zamluvené žádné ubytování a ani jsem neměl přehled o zdejších možnostech. Motel s wifi poblíž centra byl tak 120$ za noc. Aljaška je drahá, loni jsem na západním pobřeží USA neměl problém najít motel do 50$. Sezóna je zde krátká, vydělat se musí a to se prostě odrazí v cenách. Nicméně mi v hned prvním motelu našli jeden ze zdejších hostelů a nechali mne tam zavolat. Bylo to asi 6 km od centra, to stejně stojí za starou bačkoru. Místo měli jen v ložnici, ale na zahradě jsem si za kulantních 15$ postavil stan. Hned jsem se seznamil s Ralphem Dobrovolnym, ktery přes léto bydlí v malinkém přívěsu na zahradě hostelu. Vozí turisty ve svém mikrobusu na polárni kruh za 90$. Navíc má jakýsi druh turistické chaty vzdálený 3 dny člunem z Fairbank. Tam je v létě jeho japonská manželka, které údajně pomáhá i soused. S čím vším ji pomáhá jsem se radši neptal. Ralph jel hned další den a tak jsme si plácli. Jeho dědeček byl Čech, přestěhoval se do Vídně, otec do Německa (tehdy západního), a tam se Raplh narodil. Před 11 lety se přestěhoval na Aljašku. Česky neumí ani slovo.

Na polární kruh
Vyjeli jsme před 7 ráno, zpáteční cesta je zhruba 630 km. Prvních 135 km do Livengood jestě šlo, hodně kopcovitá, ale asfaltová silnice. Zbytek byl dost příšerný, úzká prašná silnice, strmé kopce, šutry povalující se na vozovce. Řidiči vozí 2 rezervy. Na kole vražda, žádná možnost nákupu, voda jen v potocích při cestě. Ale přesto, nebo právě proto, se to jezdí.


[severně od Livengood] Dalton Hwy nevypadala zrovna lákavě

Tundra se střídá s tajgou, záleží na tom, kde je permafrost - věčně zmrzlá zemina. Díky němu je taky silnice pořád rozbitá a musí se průběžně opravovat. Stane se totiž, že na některých místech permafrost trochu povolí, v zimě to zamrzne a tyto ledové "čočky" silnici roztrhají. Kdyby byla asfaltová, opravy by vyšly mnohem dráž. Typické jsou fialové květiny, které zaplavují okolní svahy.


[severně od Yukonu] Tundra nebo tajga poblíž polárního kruhu


[severně od Livengood] Typická barva je fialová ...

Silnice přetíná kalnou řeku Yukon úzkým mostem s rozbitým dřevěným povrchem. Je to jediný most přes Yukon na Aljašce. Po cestě jsme se zastavili u Finger Mountains (Prstové hory), kde skála ve tvaru prstu čnící z rozsáhlé planiny ukazuje přímý směr do Fairbanks a bývá využívána jako nezaměnitelný orientační bod piloty sportovních letadel. Cesta končila u tabule označující polární kruh a po pár fotkách jsme to otočili na několikahodinovou cestu zpátky.


[Yukon River] Kalné vody proslulé řeky Yukon


[Finger Mountains] Polární kruh je coby kamenem dohodil


[Polární kruh] Památeční foto s Ralphem u cedule označující Polární kruh

Jeli s námi ještě starší manželé z New Mexica. Paní byla hrozně ukecaná, Ralph taky a tak to bylo fakt zábavný. Taky jsem musel přispět se svoji troškou do mlýna, byl jsem přece jen exot z bývalé komunistické země, a tak jsem se alespoň procvičil a zapotil v angličtině. Hodně jsem se dozvěděl o polární noci, kromě 2 týdnu okolo vánoc to podle Ralpha není tak zlé, protože všechno prosvětluje sníh. Přesto je zde spousta sebevražd, zejména mezi původnimi obyvateli. Ku podivu je ve Fairbank v zimě čilý turistický ruch, zejména Japonci jezdí na několikadenní pobyty s cílem pozorovat polární záři. Pobyt venku je však v 50 stupňových mrazech hrozně vyčerpávající a nedá se tam fyzicky pracovat více než 3 hodiny.

Taky jsem se vyptal na správný přístup k medvědům, Ralph často vodí turisty na několikadenní tůry tundrou. Jeho hlavním doporučením je, aby člověk medvěda zbytečně neznervóznil. Při náhodném setkání se má na medvěda mluvit konějšivým hlasem a pomalu se od něj vzdalovat, nikdy se však neotáčet zády. Velmi rozšířenou radu, aby člověk mával rukama a dal tak najevo, že je člověk a nikoliv zvíře, Ralph moc neuznával a tvrdil, že právě to může méďu znervóznit.

Potrubí
Dominantou krajiny je 800 mil (1280 km) dlouhé potrubí dopravující ropu z Prudhoe Bay do Valdez, bylo uvedeno do provozu v roce 1977. Prý je videlné z Měsíce. Je to impozantní stavba, její rozpočet byl při realizaci 10x překročen. Stavba vyvolala velké vášně, argumentovalo se zničením krajiny, okolo potrubí se musela vybudovat servisní cesta, což je nynější silnice do Prudhoe Bay. Stavitelé se museli vypořádat se řadou problémů jinde nevídaných. Jedním z nich byla odolnost proti zemetřesení, je jich zde průměrně 750 ročně. Konstrukce podpěr proto umožňuje výchylky v příčném i svislém směru. Další problém byl permafrost. Muselo se zajistit, aby okolo stojin netála věčně zmrzlá půda, jinak by se potrubí postupně probořilo. Stojiny jsou duté, kdyby v nich byl vzduch, tak by skutečně ohřívaly podloží. Proto jsou na stojinách hliníkové chladiče a uvnitř podpěr samovolně cirkuluje chladicí médium. Každá stojina je tedy jakousi chladničkou, která nepotřebuje ke svému provozu žádnou dodatečnou energii, o vše se postará venkovní vzduch. Ropa se musí potrubím protlačit, to má na starosti několik čerpacích stanic. O to, aby se potrubí nezanášelo, se starají čisticí "prasátka", která se na jedné stanici do potrubí pustí a na další se vyndají a převezou zpět na výchozí čerpačku. Čerstvě vytěžená ropa má na začátku teplotu asi 75 C, ve Valdezu asi 40 C. Ropa putuje v potrubí 143 hodin průměrnou rychlostí téměř 5,6 mílí za hodinu (cca 9 km/h) a dopraví 22 000 galonů za minutu (více než 83 000 litrů/min).


[severně od Yukonu] Potrubí je často dominantou krajiny


[severně od Fairbanks] Potrubí je impozantní technické dílo


[severně od Fairbanks] Potrubí je odolné proti zemětřesení, ve svislém směru pruží a v podélném můře potrubí pojíždět po příčníku


[severně od Fairbanks] Čisticí prasátka se pouštějí do potrubí mezi jednotlivými čerpacími stanicemi

Ve Fairbanks je veliká nová knihovna, kterou by jim Praha mohla závidět, přitom se jedná o nesrovnatelně menší město. V knihovně je super servis, stoly se zásuvkami pro napájení notebooků, WiFi připojení je samozřejmostí. Zde byla ještě specialita - oddělené salónky, které si můžete zadarmo objednat na zasedání různých spolků, besedy a podobné aktivity. V zimě se to určitě hodí, lidi se musí nějak zabavit, aby jim v tom příšeří nestrašilo v bedně.


[Fairbanks] Po cestě do knihovny jsem potkal známou dvojici z Tacomy, konečně mi pořádně zapózovali


[Fairbanks] V knihovně jsem rozbalil úřad a jel jako fretka

Centrum města je typicky americké, tedy nic moc. Kousek od něj je i zábavní centrum Pioneer Park, ve kterém mají místní největší zájem o jídlo - pečené ryby, kuřata a uzený losos zcela jasně vedou ve zdejších preferencích. Jinak je tam řada domů a chatek z období zlaté horečky a to včetně vybavení, modely měst - tam mne překvapilo bývalá velikost městečka Nenana a také tam jezdí železnice s autentickým strojvůdcem Příhodou.


[Fairbanks] Centrum města


[Fairbanks] Pioneer Park a stavby z období zlaté horečky


[Fairbanks] Parkem projíždí mašinka ...


[Fairbanks] ... řízená strojvůdcem Příhodou

 



 

 
© Napsal a vyfotografoval Jiří Bína