Nový Zéland

Z Aucklandu do Prahy

Hrabu v popelnicích, finta na váhu, honička v Amsterdamu

Moc jsem toho nenaspal, společné ložnice mne moc neberou, někdo chrápal, potom jsem ho asi vystřídal já. Vstal jsem v 6 hodin, sprcha, holení, kafe, čaj, k jídlu už jsem nic neměl. Rozloučil jsem se se Slováky, nechal jim pár drobností a před devátou vyrazil. Backpackers byl asi nejšpinavější z těch, co jsem viděl. Z nouze dobrý tak na tu jednu noc.

Zpátky jsem jel po včerejší trase, záliv přejel nedovoleně po dálnici a pak trochu mapoval. Kdykoliv jsem na křižovatce otevřel mapu, samo od sebe zastavilo první auto a hned mi poradili kudy dál. Super.

Před letištěm jsem zastavil v supermarketu. Nejprve jsem prohrabal kontejnery a získal tak komfortní přepravní krabici od nudlí a další krabice na obalení citlivých částí kola. Utratil jsem posledních 14$. Dva šlehačkové zákusky k snídani, housky, trs banánů a balík 6 piv. Nasnídal jsem se před obchodem a přitom konverzoval s indickým taxikářem, který tam měl štafl.

Dojel jsem zbývajících pár kilometrů k letišti a před halou si nechal udělat poslední novozélandskou fotku. Domů se mi tedy moc nechtělo, ještě bych zde pár týdnů vydržel. Rozhodně bych se nenudil.

Letiště Auckland - krabice od nudlí určena k zabalení zavazadel

Asi hodinu jsem balil, chodila mne kontrolovat kočka z ochranky, oblečená jako kanadská jízdní policie včetně apartního širáku. Čile konverzovala a vůbec byla velice příjemná. Hlídala mi rozbalené věci, když jsem šel kontrolně vážit kolo. Měl jsem asi 5 kg přes váhu a tak jsem to risknul. Při vážení jsem kolo trochu přizvedl a bylo to. Prostě tak, po česku.

Při odbavení jsem se dozvěděl, že mám špatně udělanou letenku. Ráno přiletím do Amsterdamu a odlet mám až druhý den ráno. Nejprve jsem je přesvědčoval, že je to datový posun, jak jsem si původně myslel, ale nebylo tomu tak. V Aucklandu mi to nemohli změnit a tak jsem se dohodl, že mi půjdou zavazadla do Amsterdamu a tam si to vyřeším.

Do odletu asi 2 hodiny, tak jsem sedl venku na lavičku a dal 3 pivka ze své cestovní zásoby. Byl jsem tím pádem nad věcí a podcenil frontu na odbavení. Nakonec jsem to stíhal na poslední výzvu, ale za mnou přišlo ještě asi 20 lidí, takže žádná ostuda.

Cesta nudná jako obvykle. Do Brisbane letadlo poloprázdné. Potom plně obsazené až do Kuala Lumpur. Tam asi 2 hodiny čekání, dorazil jsem pivo a banány, neškodná kombinace. Let do Amsterdamu jsem skoro celý prospal. Trochu jsem konverzoval s letuškou, asi tak můj ročník. Když se dozvěděla, že jsem z Prahy, hrdě mi sdělila, že tam má kamarádku Džišinku (samozřejmě Jiřinku).

V Amsterdamu jsem u přepážky KLM dělal vlny, že mi v Praze udělali špatně letenku a ať mne ji zadarmo změní na nejbližší let do Prahy. Měl jsem totiž letenku, kde změna rezervace stála 75 USD a to by se mi platit nechtělo. Nebyl žádný problém, změnili mi to na letadlo, které odlétalo za hodinu.

No, byla to honička. Amsterdamské letiště je rozsáhlé a já se musel v suterénu odbavit po příletu, projít celnicí a pasovkou a znovu se s kolem a krabicí od nudlí odbavit k odletu v 1. patře. Ale neodpustil jsem si žertík. Když se mne kočka u odbavení ptala, jestli chci k okénku nebo do uličky, řekl jsem jí, že mi stačí dovnitř do letadla. Na pasovce jsem musel předběhnout ve frontě a lehkým poklusem jsem doběhl na vzdálenou bránu asi 5 minut po termínu. Nastoupil do letadla a po hodince a něco jsem byl zase doma.

Praha - úhledně zabalené kolo ve fóliích vytahaných z odpadkových kontejnerů

No a pak už na mne čekala spousta práce, pošta, vzkazy, maily. Ale to je už jiný příběh.

Zpáteční let
Let KL4220, Auckland - Brisbane - Kuala Lumpur,Boeing 747 - 400, Malaysian Airlines, odlet 1.12.2002 14:10, přílet 21:50.
Let KL808, Kuala Lumpur - Amsterdam, Boeing 747-400, KLM, odlet 2.12.2002 00:55, přílet 2.12.2002 07:00, zpožděno na 7:35.
Let KL1351, Amsterdam - Praha, Boeing 737, KLM, odlet 2.12.2002 8:45, přílet 10:15.
Všechny údaje v místních časech.